Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Má smrt je východisko

30. 6. 2009

  Mladý chlapec ležel na zemi v rohu kamenné místnosti. Celé jeho tělo se třásla v agónii bolesti. Jeho tvář byla stažená do bolestné grimasy. Od zavřených víček mu tekly slzy.

  Bolestná agónie zaplňovala jeho tělo, ale i jeho mysl. Nedokázal myslet na nic jiného než na tu neskutečnou bolest, která prostupovala jeho tělem. Toužil, aby bolest už přestala avšak tohle přání mu nebylo vyplněno.
  Najednou se k němu sklonila mužská postava a z čela mu setřela pot. Mužovi starostlivé oči si prohlíželi chlapce a v duchu jen doufal, že to mladík přestojí. Nemusel v to doufat. Věděl, že to přestojí. Ať se stane cokoli tato přeměna bude ukončena, i kdyby chlapec zemřel. On kdysi touto přeměnou taky prošel a teď tu stál u chlapce a stíral mu pot.
  Tato přeměna je osudová.
  Tato přeměna bere či ničí duše.
  Tato přeměna zabíjí a přitom ten, který je zabit žije dál.
  Z této přeměny vyjde něco jiného.
  Z této přeměny vyjde upír.

  Muž se k chlapci posadil a vzal si ho do náruče, aby chlapec věděl, že není sám. Už nikdy nebude sám. On bude s ním ať se stane cokoli. Už navěky.
  „Neboj se Angele. To bude v pořádku. Jsem u tebe“ šeptal mu muž do ucha a přál by si, aby už konečně ta bolest z mladíka zmizela, ale věděl, že to ještě nejde. Ještě nějakou dobu bude muset tu bolestnou agónii chlapec překonat. Pak už ho nic nebude bolet. Pak už bude v pořádku.

 

 

****

 

  Mladík se světle hnědými vlasy se procházel nočním městem, kterému vládlo teplo, ale nebylo to pořád to po čem lidé toužili. Blížilo se léto, ale počasí tomu nesvědčilo. Mladík se díval do výloh obchodů, které byli letně vyzdobeny a lákali nákupem plavek či zájezdů. Díval se do nich a přemýšlel nad tím, co bude dělat o letošních prázdninách. Dárky pro svou rodinu měl již nakoupené, i když u nich se moc dárky nedávají. Je to u nich zvyk dávat s dárky před letními prázdninami, protože v tu dobu se dali všichni dohromady. To co měl koupené byli spíš věci, které jim přes rok slíbil a až teď jim je dá.

  Procházel ztichlými ulicemi a obchody nechával za sebou. Šel pořád dál a dál od města. Měl to zamířeno do domu jeho rodiny, který ležel hloub v lese. Na místě, kde by moc lidí bydlet nechtělo, protože by z toho místa měli strach.
  Najednou se z ničeho nic zastavil a podíval se do malého domečku, který stál u autobusové zastávky. Tento domeček měl sloužit jako čekárna pro cestující. Nedalo mu to a otočil se ke vchodu do čekárny, jak si to v duchu nazval. Přešel ke vchodu a zadíval se do tmy v čekárně. Pro jeho oči však tma nebyla. Pro jeho oči tam bylo světlo, jako by bylo pravé poledne. Vešel do tucha čekárny a zamířil si to k jediné lavičce, která tam byla. Klekl si na jedno koleno a vztáhl ruku, ke kabátku, který tam ležel. Na první pohled by si někdo mohl myslet, že ho tam někdo zapomněl, ale on věděl něco jiného.

  Pomalu stáhl kabát, pod kterým se objevila chlapecká postava, která byla schoulená k sobě, aby se aspoň trochu zahřála.
  „Chlapče“ začal hnědovlasí chlapec. Ten druhý se na něj podíval smutnýma očima a hnědovlasí mladík na nic nečekal a druhé zabalil do kabátu a vzal si ho do náruče. Vyšel z čekárny a ještě rychleji vyrazil k domu.

  Opatrně otevřel dveře do domu, aby nezbudil mladíka, který mu po cestě usnul v náručí. VE dveřích na něj čekal otec, ale když viděl co nese v náručí uhnul stranou a nechal jej ať svého hosta odvede do pokoje, kde ho zabili do peřin a poté odešel. Vrátil se do obýváku, kde na něj čekal otec, ale i jeho matka.

  „Proč si ho sem přinesl Angele?“ zeptal se jej otec.
  „Nevím proč, ale prostě sem ho tam nemohl nechat“ pronesl Angel a usadil se naproti rodičům.
  „Víš co to znamená?“ zeptala se jej matka.
  „Vím to mami, ale něco ve mně mi nedovolilo, abych ho tam nechal“ pronesl zamyšleně Angel a díval se do stropu.

  „Hold si budeme muset dát o hodně větší pozor. Ráno se na podívám jestli je zdraví a v pořádku“ pronesl Angelův otec.
  „Díky tati“ usmál se na něj Angel a v jeho úsměvu byl i náznak omluvy.
  „Angele ty náš zachránce“ ozval se chichot a Angel se otočil na svou sestru.

  „Emily rád tě vidím“ usmál se na ní Angel.
  „To já tebe taky. Viděla sem, že si někoho přivedl“ pronesla Emily a posadila se na gauč, kde ještě před chvíli seděli jejich rodiče.
  „Jo. Našel sem ho v tom domečku a autobusoví zastávky“ řekl Angel a díval se na svou sestru.
  „Řeknu ti, že sem zvědavá co bude dál“ řekla a usmála se.
  „Vždyť ty naproti nám víš co se stane“ pronesl Angel a díval se na ní dal a přitom se na ní usmíval.
  „Ano to vím a doufám, že to co sem viděla se nestane“ pronesla a její úsměv nahradil smutek.

  „Co se stane?“ zeptal se jí. Začalo ho zajímat co Emily viděla, protože není častý vidět ji smutnou či ztrápenou.

  „To poznáš časem Angle. Teď mě omluv jdu s Abdonem na večeři“ rozzářila se najednou a ve dveřích do obýváku se objevil Andon. Angel jen kývl na pozdrav a v okamžiku byla Emily z Abdonem pryč. Angel se postavil a vydal se podívat na chlapce, které ho položil do své postele, kterou on nikdy nepoužíval. Vyšplhal do schodů a otevřel dveře do jeho pokoje.
  „Vidím, že si se probral“ řekl k chlapci, který se snažil dělat že spí. Mladík otevřel své šedé oči a podíval se na Angela.
  „Jak se cítíš?“ zeptal se ho Angel a přešel k němu.
  „Docela dobře“ pronesl mladík tiše. Řekl to tak tiše, že by to nikdo jiný než Angel neslyšel.
  „Jak se jmenuješ?“ zeptal se jej Angel, ale nešel moc blízko k chlapci. Měl strach, že by v něm vyhrála touha a žízeň.
  „Jmenuji se Darren. Darren Campbell“ představil se chlapec.
  „Já jsem Angel a to je můj otec Aristid“ řekl a Darren nevěděl, jak to myslí a tak Angel ukázal ke dveřím, kde stál jeho otec. Darren se překvapeně díval na Aristida, který se blížil k posteli, kde Darren ležel.

  „Ahoj Darrene. Já jsem doktor Aristid Swan“ přestavil se a usedl na kraj postele.

  „Podívám se na tebe. Jestli nejsi nějak zraněný nebo nachlazený“ usmíval se na něj přátelsky a Darren se pomalu uvolňoval. Cítil, že se nemá čeho bát. Darren přikývl a nechal se od Aristida prohlédnout.
  „Angele  můžeš se přestat strachovat“ řekl po chvíli a Angel na něj vrhl překvapen pohled a trochu se zamračil.
  „Je v pořádku?“ zeptal se ho nakonec a kapituloval. Věděl, že neměl možnost před otcem schovat co cítí přece jen Aristid dokáže z každého vycítit co cítí.

  „Je jen trochu nachlazený, ale pár dní v posteli a klid a bude v pořádku“ usmál se Aristid, zvedl se a odešel. Darren otočil hlavu na Angela a zvědavě se na něj podíval. Angel se trochu ošil.
  „Ty jsi se o mě bál?“ zeptal se nevěřícně Darren.

  „Samozřejmě, že bál. Kdyby ne tak bych tě nevzal k sobě domů“ poznamenal Angel a přešel blíž k Darrenovi i přesto, že se v jeho nitru odehrával boj z žízní. Posadil se k Darrenovi na kraj postele a přikryl jej až ke krku.
  „Prospi se. Musíš si odpočinout“ řekl Angel a začal se zvedat a najednou se Darren na posteli napřímil a poté se rozklepal.
  „Neodcházej prosím“ zašeptal Darren a díval se na Angela. Angel se otočil a sedl na postel.
  „Dobře. Zůstanu u tebe“ řekl rozhodně Angel a Darren si lehl.

  „Zůstaneš u mě celou noc?“ zeptal se tiše Darren. Angel se na něj díval a byl potichu. V Darrenových myšlenkách dokázal vyčíst, že měl strach. Nejen z toho, že byl v cizím domě v cizí rodině, ale i z něčeho jiného, ale Angel nemohl určit z čeho.
  „Zůstanu tebe, jak dlouho si budeš přát“ řekl Angel. Neřekl to jako odpověď na Darrenovu otázku, ale jako slib, který mu složil aniž by si to Darren uvědomil.
  „Děkuju ti“ řekl naposledy a uvelebil se v posteli a pochvíli usnul z vědomo, že vedle něj sedí Angel.

  „Dobré ráno Darrene“ usmála se na něj mladá dívka, která seděla na místě, kde seděl Angel, když v noci Darren usínal. Darren se prudce posadil.

  „Neboj se Darrene. Já jsem Emily. Angelova sestra“ představila se.
  „Kde…kde je Angel?“ vydal ze sebe Darren a prohlížel si Emily.
  „Před hodinou mě poprosil, abych byla u tebe. Šel nakoupit něco k snědku“ usmála se na něj Emily. Darrena opouštěl strach.
  „Má Angel ještě nějaké sourozence?“ zeptal se najednou Darren, aby odvedl pozornost od sebe.

  „V tomto době sem já, Aristid náš otec, Rose naše matka, Randy můj druhý bratr, Catharine má sestra a  Dag můj třetí bratr“ vyjmenovala všechny. Darren zůstal překvapeně koukat na Emily.
  „To je vás tu tolik?“ zeptal se po chvíli. Emily se na něj zářivě usmála.
  „Ano to je. Ty máš nějaké sourozence?“ zeptala se ho. Darren posmutněl.
  „Měl jsem, ale zemřel“ řekl smutně.
  „Promiň to je mi líto Darrene“ usmála se na něj jemněji a zvedla se z postele a přešla ke dveřím, které otevřela. Dveřmi prošel Angel, který v rukou držel tác s jídlem.
  „Děkuju Emily“ usmál se na ní.
  „Není zač“ usmála se na něj a pak se otočila na Darrena.
  „Uvidíme se později“ usmála se na něj a elegantně zmizela z pokoje. Angel přešel k Darrenovi a na klín mu položil tác s jídlem.
  „Najez se. Potřebuješ to“ usmál se na něj povzbudivě Angel a Darren se do jídla moc rád pustil. Jídlo v něm mizelo, jako by Darren nejedl už několik dní.
  „Děkuju ti Angely“ usmál se na něj Darren a Angel vzal tác z Darrenova klína a položil jej na stranu.
  „Jak se dnes cítíš?“ zeptal se jej starostlivě Angel.
  „Dobře“ usmál se na něj.

  „Nechceš někam zavolat? Mámě? Tátovi?“ zeptal se Angel.
  „Tátovi. Určitě má o mě hrozný strach“ vzpomněl si najednou Darren, že otci nenechal doma žádný vzkaz když letěl z domu. Angel vyndal s kapsy černý mobil a podal ho Darrenovi.
  „Jen si posluž“ usmál se na něj povzbudivě a Darren si vzal mobil s angelových rukou a vytáčel číslo.
  „Ahoj tati“ řekl po chvilce Darren do telefonu.
  „Ne jsem v pořádku. Jen sem se trochu nachladil“ řekl odpověď na otázku, kterou mu jistě položil otec.
  „Nemusíš pro mě jezdit….jsem…jsem u svého přítele“ oznámil trochu stroze Darren a podíval se Angelovi do očí, kterých neviděl žádný na souhlas. Angel moc dobře pochopil jak to myslel, že je u svého přítele.
  „Proč s ním chceš mluvit? Není potřeba tati“ snažil se mu něco Darren vymluvit a jak se zdálo nedařilo se mu to. Najednou si dal mobil od ucha a přiblížil se blíž k Angelovi.
  „Prosím něco mu řekni. Myslí si, že mi dva spolu chodíme“ zašeptal mu do ucha Darren a Angel se na něj jen usmál a natáhl ruku pro telefon.

  „Dobrý den pane Campbell“ pozdravil slušně Angel a přitom se díval na Darrena, který se na něj omluvně usmál.
  „Nemusíte se bát pane. Můj otec je lékař a Darrena vyšetřit“ řekl do telefonu, ale skoro nevnímal co Darrenův otec říká. Najednou zvedl ruku a pohladil Darrena po tváři.

  „Opravdu se nemusíte strachovat. Já se o něj postarám a ano. Miluji vašeho syna víc než svůj život“ odpověděl mu jako by nic a přitom se díval do Darrenových očí, které byli překvapené.

  „Jak sem se do něj zamiloval? Proč se ptáte?“ zeptal se najednou Angel a Darren napnul sluch. Taky to chtěl vědět. Uvnitř sebe cítil, že Angel říkal pravdu.

  „Zamiloval jsem se do něj na první pohled“ odpověděl jeho otci na otázku, kterou se předtím ptal.
  „Ano pane. Nashledanou“ rozloučil se a mobil schoval zpět do kapsy.

  ‚Jak mě může milovat, když mě zná necelý den?‘ pomyslel si Darren.
  „Myslel jsem to vážně Darrene. Každou větu, kterou sem řekl tvému otci, i když tě znám necelý den“ odpověděl mu Angel na nevyslovenou otázku.
  „Jak můžeš cítit něco k někomu jako sem já?“ zeptal se pochvíli ticha Darren.
  „Darrene, kdyby si tak věděl co vím já“ řekl Angel a hořce se usmál. Darren jen zůstal sedět a nic neříkal.
  „Pojď ostatní tě chtějí poznat“ řekl Angel a postavil se. Darren se odkryl a postavil se na nohy. Hlava se mu zatočila a začal padat k zemi. Angelovi ruce mu však v dopadu na holou zem zabránili.
  „Jsi v pořádku?“ zeptal se Angel starostlivě.
  „Jen se mi trochu zatočila hlava“ usmál se na něj omluvně Darren. Angel si i z Darrene postavili avšak Darren nezůstal stát dlouho. Angel si ho vzal do náruče a odnášel jej do obýváku, kde na něj čekali ostatní členi rodiny.

  Položil ho na gauč a přikryl ho dekou, kterou mu podala Emily. Posadil se k němu a Darren se mu svezl do náruče, jako by to byla samozřejmost. Všichni ostatní se na to dívali.
  „Jak se cítíš Darrene?“ zeptal se ho Aristid, který se na něj přátelsky usmíval.
  „Dobře děkuji“ úsměv mu oplatil, ale jeho úsměv byl nervózní a plný očekávání. Rose se na něj přívětivě usmála.
  „Vítej u nás Darrene. Já jsem Rose, Angelova matka“ usmála se na něj Darren zůstal koukat na mladou ženu, které nemohlo být víc jak pětadvacet.
  „Těší mě paní Rose“ řekl Darren formálně.
  „To je Randy, Catharine a Dag“ představil Angel ostatní. Ostatní jen pokynuli hlavou.

  „Pourquoi at-il fallu Angel ici??“ řekl najednou Randy a zpříma se díval na Angela.

  „Je suis tombé en amour avec elle“ řekl jednoduše a objal Darrena kolem pasu a přitiskl si jej k sobě.

  „Comment pouvez-vous l'amour ... l'amour d'un homme?“ zeptal se jej znovu Randy. Angel sklopil oči k Darrenovi a usmál se na něj. Darren je poslouchal, ale přesto netušil o čem. Jen cítil, že se to týká hlavně jeho.

    „Comment pouvez-vous l'amour Catharine? Quand je suis dans mon ensemble. Ainsi, je n'ai jamais ressenti. Il apporte la lumière dans mon monde d'obscurité. Vous savez ce que je veux dire?“ řekl Angel a přitom se pořád díval na Darrena.

  „Chápu to Angely. Moc dobře to chápu“ řekl Randy tak, aby mu rozuměl i Darren. Vzal Catharine kolem pasu a přitiskl si jí k sobě.

  „Angely co se tu děje?“zašeptal mu Darren do ucha.
  „Ptali se mě na jednu věc“ usmál se na něj Angel a Darren jen přikývl a uvelebil si v Angelově náruči.

  „Darrene?“ ozvala se Rose a Darren se na ní otočil.

  „Nemam zavolat tvým rodičům, že jsi u nás?“ zeptala se jej.

  „Volal sem tátovi ráno. Ví, že jsem u vás“ usmál se trochu provinile Darren.
  „Všechno sem jeho otci vysvětlil. Může u nás zůstat dokavaď se nezotaví“ skočil jim do řeči Angel.

  „Dobře. Prosím omluvte mně musím jít nakoupit“ řekla Rose a zvedla se k odchodu.

  „Tu lui a dit qui nous sommes?“ zeptal se ho Dag a v tu chvíli byl Angel rád, že jim Darren nerozumí.

  „N'ai-je pas lui dire qui nous sommes. Ne pas savoir et je suis heureux de le savoir“ odpověděl mu.

  „S'il vous plaît dites-lui. Peut-être que parfois je lui dis moi-même, mais seulement lorsque ce sera nécessaire. Sinon, je tiens à nedozvěděl à Jamaik“ řekl Angel a pohladil Darrena po ruce. Ten nevnímal co říkají, protože věděl, že by jim nerozuměl. Všichni přikývli na souhlas.
  „Il me dit à l'ange, quand vous nepřeješ certes, mais il sera temps quand vous avez besoin de lui dire que Emily?“ pronesl Aristid a podíval se na Emily.

  „Vous avez à lui dire, mais il se passe et vous devenez très grave avant la décision. Dieu, j'ai été tellement heureux, je n'ai jamais vu“ pronesla smutně. Dag k ní přešel a přitiskl si ji na svou hruď. Angel jen přikývl a pak se otočil zpět na Darrena.
  „Promiň, že sem si tě nevšímal Darrene“ řekl Angel a pohladil Darrena po tváři.

  „To nevadí. Museli jste si něco vyříkat“ usmál se Darren.
  „Darrene mohu mít na tebe otázku?“ zeptala se ho Emily.
  „Samozřejmě“ odpověděl jednoduše.
  „Co se stalo s tvým bratrem?“ zeptala se Emily a Angel ucítil, že Darren ztuhl.
  „Zavraždili ho“ řekl stroze a víc se zachumlal do deky. Všichni se na Darrena překvapeně podívali.
  „Zavraždili ho stejně jako mou matku“ pokračoval dál Darren, i když ho nikdo nenutil.
  „Zavraždili je před mýma očima“ dodal tišeji Darren. Tentokrát ztuhl Angel.
  „To je mi lít Darrene. Promiň, že sem se ptala“ řekla Emily.

  „To je jedno stalo se to už dávno“ pronesl Darren a bylo poznat, že o tom nechce dál mluvit. Angel poznal, že Darren lhal. Nebylo to tak dávno, jak tvrdil.

  „Copak by si chtěl dnes dělat Darrene?“ zeptal se ho Angel, aby odvedl pozornost od toho, co bylo řečeno.

  „Cokoli“ usmál se Darren, ale přesto v jeho očích plál smutek.
  „Nejsi unavený?“ zeptal se ho starostlivě Angel.
  „Trochu“ připustil. Angel se zvedl a vzal si Darrena do náruče.
  „Zvládl bych tam jít sám Angely“  protestoval Darren, ale Angel se jen usmál, ale nepouštěl Darrena z náruče.Ten se jen opřel hlavou o jeho hrudník a nechal se nést do pokoje. Opatrně ho Angel položil do postele.
  „Co budeš dělat Angele?“ zeptal se jej Darren.
  „Nechtěl by si nějaké své věci?“ zeptal se jej Angel.

  „Rád bych se osprchoval a převlékl“ řekl popravdě Darren.
  „Chceš hned?“ zeptal se jej rovnou.

  „Ano“ odpověděl jednoduše a tak ho angel vzal znovu do náruče a odvedl ho do koupelny, kterou měl hned vedle pokoje.

  Posadil ho na kraj vany a pustil kohoutky. Darren zvedl ruce, ale v půlce pohybu se zastavil.

  „Au“ sykl. Angel se na něj otočil a vyděl, že Darren měl v ruce mírně zvednuté. Darren měl skolenou hlavu, aby mu nebylo vidět do obličeje. Od očí mu ukápla slza, která dopadla Angelovi na ruku, když zvedal Darrenův obličej.
  „Co se děje Darrene?“ zeptal se ho.

  „To nic není Angely“ pronesl Darren a pomalu spouštěl ruce na nohy.
  „Nelži mi Darrene“ pronesl Angel.
  „Pomoz mi sundat tričko a poznáš to“ pronesl Darren. Angel mu opatrně, aby Darrenovi neublížil, sundal tričko. Zděsil se. Celý Darrenův hrudník byl obvázaný. Obvaz měl i kousek pod rameno.
  „Darrene co se ti stalo?“ zeptal se Angel trošku přiškrceným hlasem.
  „To nic není, ale abych se vykoupal musíš mi ten obvaz sundat. Neboj se ty rány mam zahojený. Ten obvaz mam jen, abych měl trup zpevněný než se mi zahojí žebra“ pronesl Darren, jako by se nic nestalo. Angel zaťal zuby a pomalinku začal odmotávat obvaz z Darrenova těla. Angel ztuhl a pustil obvaz na zem.
  „Ach bože“ zašeptal Angel a přejel Darrenovi přes několik jizev na zádech. Darren sykl.
  „Odpusť mi to Darrene“ zašeptal Angel.

  „Nemůžeš za to Angely“ řekl Darren s stoupl si a chtěl si rozepnout kalhoty, ale najednou ztuhl a skousl si spodní ret.
  „Počkej vždyť se sotva hýbeš“ řekl Angel a Darren se mu zadíval do očí, které plály hněvem a nenávistí.
  „Pomůžeš mi?“ zeptal se jej, jako by to byla každodenní záležitost.

  „Když si to přeješ“ řekl jen a rozepnul knoflík a zip na Darrenových kalhotách. Stáhnul mu je, ale když došlo na Darrenovo spodní prádlo ztuhl. Darren se jen pousmál.

  „Neboj se a sundej mi je. Já tě nepokoušu“ usmál se na něj Darren a Angel k němu popošel a sundal mu spodní prádlo. Rychle se však otočil, aby vypnul kohoutky. Spíše se otočil, aby se nemusel dívat na Darrenovo tělo. Darren vklouzl do vody a ponořil se do ní. Angel se otočil na odchod, protože by nedokázal na moc dlouho zůstat s Darrene zůstat v jedné místnosti, když je Darren nahý.

  „Umyješ mi záda?“ zeptal se ho Darren, když už byl Angel mezi dveřmi. Angel se zastavil a chvíli přemýšlel jestli by zvládl i tohle, aniž by se na Darrena vrhl. Darren byl pro Angela přitažliví nejen po fyzické stránce, ale i pro jeho žízeň. Angel se otočil a vrátil se zpět k Darrenovi a usedl na kraj vany. Sebral z Darrenových rukou houbu a mýdlo, které namydlil na houbu. Pomalu začal přejíždět po Darrenových zádech, ale měl natolik strach, že Darrenovi ublíží, že přes jizvy přejížděl co nejopatrněji.

  „Hotovo“ řekl po chvíli a pustil houbu z ruky do vody. Darren se ponořil, aby si záda opláchl. Poté se natáhl pro šampón, který mu Angel připravil do jednoho rohy vany, ale jeho pokus byl zmařen. Přitom jak se pro něj natahoval se ozvali žebra. Znovu sykl. Angel zprvu ztuhl a rychle si sebral šampon do ruky.
  „Pokud nevadí umyji ti vlasy a se vším ti pomohu“ řekl Angel a dal si trochu šampónu do ruky a začal Darrenovi umívat vlasy. Darren se jen usmíval a nechal Angela, aby jej umyl. Když byl umytý Darren stal a Angel si ho vzal do náruče, aby ho postavil na zem. Poté Darrena zabalil do huňaté osušky a znovu si jej vzal do náruče a odnesl jej do ložnice, kde ho posadil na kraj postele. Přešel ke skříni, ze které vyndal věci, které by měli Darrenovi být. Poté pomohl Darrenovi do oblečení, a když se mu naskytla možnost pohladit Darrena po jeho nahé kůži, využil jí. Jakmile se dotkl v podbřišku se mu rozprostřel zvláštní pocit, který se mu zamlouval víc a víc.

  „Odpočiň si jsi určitě unavený“ řekl Angel a přikryl Darrena až ke krku. Posadil se k němu a hladil Darrena po vlasech.

  „Děkuju ti Angely. Za všechno“ pronesl Darren do ticha.
  „Nemáš za co děkovat“ usmál se na něj Angel.

  Když Darren usnul Angelovo místo nahradila Rose, která hlídala jeho spánek. Podle Emily si musel Darren prožít peklo, ale nic dalšího neřekla. Odmítla to povědět každému i Angelovi. Když jeho místo vystřídala Rose rozjel se autem do domu, kde bydlel Darren se svým otcem.

  Stál před dveřmi domu, kde bydlel Darren. Přemýšlel jestli tam má jít a nebo jestli se má vrátit domů k Darrenovi. Přešel blíž ke dveřím a zazvonil na zvonek. Čekal až se dveře otevřou a v nich bude někdo stát. Čekal dlouhou chvíli než se dveře otevřeli a v nich stál podle všeho Darrenův otec.
  „Přejete si?“ ozval se onen muž. Jeho hlas byl o dost hrubší a zvučnější než hlas Darrena.
  „Dobrý den pane Campbell,“ pozdravil slušně, jak se slušelo „jmenuji se Angel Swan. Jsem přítel vašeho syna“ řekl a to co řekl pro něj bylo přirozenější víc než, kdyby to řekl o dívce.
  „Vy jste Angel?“ prohlížel si ho Darrenův otec zpříma.
  „Ano pane“ odpověděl mu.
  „Pojďte dovnitř. Já se jmenuji Charlie“ představil se. Angel vešel dovnitř a po zavření dveří se vydal za Charlím, který šel do kuchyně.

  „Proč jste přišel Angele?“ zeptal se jej rovnou Charlie.

  „Přišel jsme Darrenovi pro nějaké věci, aby nemusel chodit pořád v jednom a tom samém“ řekl popravdě.

  „Dobře. Jeho pokoj je v patře druhé dveře vlevo. Odpusťte, že ti nepomohu, ale musím do práce“ omluvil se mu. Angel jen přikývl.
  „Až odejdete zamkněte za sebou dveře a klíč dejte do květináče“ řekl a vůbec si nelámal hlavu s tím, že v době nechává absolutně cizího muže. Zvedl se ze židle a odešel. Angel se otočil a šel do Darrenova pokoje. Otevřel dveře a díval se po pokoji, který obýval Darren. Všude po pokoji byli rozházené knihy všech možných žánrů. Prošel si pokojem a vše si prohlíží. Našel i fotku, kterou měl dobře skrytou, ale ne natolik, aby jí nenašel někdo jako Angel.
  Vyndal spod postele kufr a dával do něj oblečení. Na vrch položil fotku, u které si myslel, že by jí chtěl Darren u sebe. Zavřel kufr a vyšel domu. Zamkl a dal klíč tam, kam řekl Charlie. Položil kufr do kufru auta. Poté nasedl a odjel zpět domů, ale mezi tím se stavil v obchodě pro jídlo. Přece jen Darren jídlo potřeboval.

  „Angely?“zašeptal Darren, když se probudil, ale nikdo se mu neozýval. Otevřel oči, ale nikoho neviděl.

  „Angely?“ zašeptal znovu a v jeho hlase se začala ozývat panika. Rychle slezl z postele a zamířil si to rohu místnosti, kde si sedl. Nohy si přitáhl k tělu a objal je rukama. Začal se pohupovat ze předu do zadu a zpět.
  „Prosím neopouštěj mě“ šeptal znovu a znovu a nepřestával se přitom pohupovat.
  Angel zaparkoval před dům a vytáhl kufr z kufru od auta. Přitom ještě vzal do ruky nákup, který odnesl do kuchyně.
  „Běž za Darrenem já to uklidím“ řekla Rose, která se objevila v kuchyni.

  „Ty nejsi u Darrena?“ řekl překvapeně Angel.
  „Spal klidně“ řekla na obranu Rose.

  „Sakra mami!“ vyštěkl Angel a odhodil kufr z Darrenovými věcmi na stranu a vyběhl dveře do svého pokoje. Rozrazil dveře a hned se zadíval na postel, která zela prázdnotou.
  „Darrene?“ zašeptal do ticha pokoje, ale nikdo mu neodpovídal.
  „Prosím neopouštěj mě“ uslyšel jemný šepot, který by obyčejný člověk neslyšel avšak Angel nebyl člověk. Angel zavřel oči a soustředil se na šepot, který vycházel z Darrenových úst. Otočil se do rohu místnosti a otevřel oči. Přešel ten kousek, který byl mezi Darrenem a jím. Klekl si na koleno a přitáhl si Darrena do náruče.
  „Darrene jsem u tebe“ zašeptal mu do ucha a políbil jej do vlasů. Darren zvedl své uslzené oči a zadíval se na Angelovu tvář. Vrhl se na Angela a objal ho pevně kolem krku.
  „Prosím Angely neopouštěj mě“ zašeptal mu do ucha a rozbrečel se.
  „Neopustím. Nikdy. Odejdu až ty si to budeš přát“ slíbil mu. Sebral Darrena do náruče a odnesl ho zpět do postele, kde ho přikryl až k bradě. Lehl si a přitáhl si ho k sobě.
  „Slib mi, že neodejdeš ať se stane cokoli“ řekl po chvíli ticha Darren, jakoby tušil, že by se mělo v budoucnu něco stát.

  „Slibuji“ slíbil mu. Darren se uvelebil v Angelově náruči a usnul. Angel jej hladil po vlasech, ale duchem byl mimo. Přemýšlel nad tím, co by se mohlo stát, že si na něm Darren vynutil tenhle slib.

  Dny plynuli a z Darrena a Angela se stala nerozlučná dvojce. Každý z Angelovi rodiny si všiml, že je Angel šťastnější než za celé ty roky předtím. Jeho obličej častěji zdobil úsměv a i jeho oči se smáli.

  Každý druhý večer se celá Angelova rodina zmizela, ale vždycky tak bylo, když Darren usnul. Nechtěli, aby se jich ptal. Nevěděli, jak by mu to vysvětlili.
  „Quand il dit Angel?“ zeptal se jej Aristid.

  „Je ne veux pas en être tirés. Je ne veux pas me viiděl monstre. Je ne veux pas la perdre, papa“ řekl Angel a hladil Darrena po ruce. Darren je nevnímal, jako to bylo vždy, když začali mluvit francouzky.

  „Vous avez à lui dire. Pour comprendre si vous en avez réellement l'amour“ vložila se do toho Rose se svým jemným a zpěvným hlasem.
  „Que faire si vous laisser nepochopí et moi?“ zeptal se smutkem hlase.
  „Děje se něco Angely?“ zeptal se ho Darren, když uslyšel smutek v jeho hlase.
  „Nic lásko. Nic se neděje“ usmál se na něj.

  „Angel est sensible et vous le savez. Bientôt, vous remarquez quelque chose, et vous tous ensemble“ vložila se do toho Emily, která se z ničeho nic objevila v pokoji neobvykle bledá.

  Je sais Emily. Dites la vérité, mais il est un moment opportun? Qu'est-ce que vous voyez, Emily?“ zeptal se jí, aby odvedl téma pryč. Hladil Darrena po ruce a díval se na jeho vážnou tvář i oči, které hltaly slova v knížce.
  „Il est un moment opportun. Croyez-moi, Angela. Il est le moment le plus approprié. Ce que je nevyděla vous n'aimez pas“ řekla a její oči se zadívali na Darrena avšak její oči byli plné bolesti a smutku.

  „Laissez-nous aller au travail“ vložil se do toho Aristid.

  „Lásko omluvíš nás na chvíli?“ zeptal se Angel Darrena. Tak to bylo pokaždé. Raději se Darrena zeptal než, aby se stalo to co necelými dvěma týdny.
  „Samozřejmě“ usmál se Darren a na chvilku si sedl normálně a tím si mohl Angel stoupnut. Sklonil se zpět k Darrenovi a políbil jej něžně na rty. Poté se otočil a odešel do pracovny, kde na něj čekali ostatní.

  „Tak co si viděla Emily?“ zeptal se rovnou.
  „Musím ti to říct Angely?“ zeptala se Emily a bylo na ní poznat, že mu to chtěla říct. Zdráhala se tomu.
  „Ano musíš“ přikývl. Emily se zhluboka nadechla a zadívala se Angelovi do očí a pak se přitiskla k Dagovi, jako by z něj brala sílu.

  „Viděla jsem, že to Darren pochopí a nebude nás považovat za zrůdy“ začala Emily s tou příjemnější částí.
  „A?“ byl netrpěliví. Tušil, že se mu to nebude líbit. Začal toužit, aby nikdy nedal slib, že nebude číst myšlenky někoho z rodiny pokud to nebude mít dovoleno.

  „Obětuje se za nás“ řekl zpříma. Angel ztuhl.

  „Jak…jak to myslíš? Jak myslíš, že se za nás obětuje?“ nechápal Angel a chápat to nechce.

  „Někdo nás napadne a bude nás chtít zničit avšak je tu něco, čím lze naše ‚životy‘ vykoupit“ zašla Emily. Nemluvilo se jí o tom dobře. Nechtěla Angelovi ublížit, ale musela to říct. Je to její povinnost.
  „Jak?“ zeptal se jednoduše. Ztrácel sílu. Nechtěl to slyšet, ale musel pokud chce Darrena ochránit.
  „Naše životy může vykoupit jen oběť z čisté lásky a to Darren udělá. Obětuje svůj život, abychom mi ostatní žili. Aby si žil ty. Jeho jediná láska“ vyslovila to a bylo jí z toho špatně. Nechtěla bratrovy ublížit, ale jinak to nešlo.

  „Kdy se to stane?“ řekl, ale nikomu se nepodíval do očí. Nechtěl, aby někdo viděl, že je zlomený.
  „Nevím. Dozvíme se to až bude konec. Ten, kdo nás bude chtít zabít sem přijde k nám, ale to, že se bude chtít Darren obětovat se dozvíme až bude prakticky po všem“ řekla Emily a po tvářích jí tekly slzy. Angel se otočil na podpatku a zmizel z pokoje. Nikdo se za ním nevydal. Věděli, že Angel chce být sám.
  Angel zůstal stát ve dveřích do obývacího pokoje a díval se na Darrena, který ležel na gauči. Díval se na jeho oči, které hltili slovo za slovem. Když narazil na něco co ho rozrušilo bylo to poznat na jeho obličeji. Netušil jak dlouho tam stál, ale nechtěl nijak Darrena rušit a tak jen stál a díval se na něj. Najednou Darren zvedl oči a podíval se do dveřích, ve kterých stál Angel. Jeho rty se rozzářili v překrásný úsměv, který patřil jen Angelovi. Angel se rozešel ode dveří a přešel k Darrenovi, který si sedl, aby se posléze mohl uvelebit na Angela.
  „Mohl by si mi něco přeložit?“ zeptal se Darren.
  „A co?“ usmál se na něj Angel. Darren zvedl knížku a ukázal mu větu, kterou by nepřeložil ani za zlaté prase.

  „Celui qui voulait quelque chose à l'amour ce n'est pas, a sacrifié sa vie. Vie pour la vie. Un échange équitable, mais la façon dont il est considéré comme de l'amour?“ řekl Angel svým chraptivým hlasem.

  „To znamená: Ten, který nechtěl, aby se jeho lásce něco nestalo, obětoval svůj život. Život za život. Spravedlivá výměna, ale jak to má brát ta, kterou miluje?“ přeložil mu Angel ochotně. Sice jeho tvář zdobil úsměv, ale jeho oči prozrazovali smutek, který ovládl jeho nitro.

  Ten, který nechtěl, aby se jeho lásce něco nestalo, obětoval svůj život. Život za život. Spravedlivá výměna, ale jak to má brát ta, kterou miluje?‘opakoval si v duchu pro sebe.

  ‚Co budu dělat já až to nastane? Ne! Nenastane! To nedovolím‘ přemýšlel Angel a hladil Darrena po vlasech.

  „Darrene?“ řekl po chvíli ticha.
  „Hm?“

  „Nechtěl by sis zajít někam na večeři?“ zeptal se ho. Musel mu to říct. Musel mu říct s kým žije a kdo je zač ten, koho miluje.

  „Jasně, kam to bude?“ ožil najednou Darren.
  „To je tajemství“ usmál se na něj Angel.
  „Angele?“ tentokrát se chtěl na něco zeptat Darren.
  „Ano?“

  „Naučil by si mě francouzsky?“ zeptal se ho.
  „Pokud si to přeješ“ usmál se na něj Angel a Darren odložil knížku a pustili se do výuky.

  ‚Rose, Emily, Catharine?‘ poslal myšlenkově. I tak se dokázali dorozumět i beze slov.

  ‚Co potřebuješ Angely?‘ ozvala se Rose.

  ‚Potřeboval bych zajistit nějakou romantickou večeři někde v přírodě. Na louce, kdekoli‘ řekl co potřeboval.
  ‚Dobře. Na kdy?‘ ozvala se Emily.
  ‚Na dnes večer. Řeknu mu to‘ rozhodl se pevně. Rose, Emily i Catharine se dali do práce.

  Den se přehoupl v noc a Angel donutil Darrena, aby na sebe hodil nějaké pohodlné oblečení, když jsou na večeři. Jediné co řekl Darrenovi bylo, aby si neoblékal žádné gala. Stačili jen džíny a tričko.
  Angel zůstal čekat u dveří v džínech a světle hnědé košili. Čekal až se k němu vydá Darren, aby se mohli vydat na večeři.
  Po schodech začal scházet Darren oblečený jen v džínech a khaki košili. Vedle něj šel Dag a o něčem živě diskutovali. Darrenovu jemnou tvář zdobil úsměv.

  „Užijte si to“ popřál jim Dag a odešel pryč. Angel se začal na Darrena usmívat. Jeho úsměv byl něžný, jemný a přitom smyslný a toužebný.

  „Sluší ti to Darrene“ pochválil ho Angel a Darrenovi tváře zčervenali.
  „Děkuji. I tobě to sluší“ oplatil mu poklonu.

  „Půjdeme?“ zeptal se a nabídl Darrenovi rámě. Darren se jen zářivě usmál a přijal Angelovo rámě a vydali se na cestu.
  „To půjdeme pěšky?“ zeptal se překvapeně Darren.
  „Je to kousek. Najíme se při hvězdách“ usmál se na něj Angel a vedl Darrena cestou, která není dobře vidět, ale přitom po ní Angel šel, jakoby po ní chodil každý den.

  Šli jen pár minut, když se před Darrenem a Angelem objevila nádherná mýtina. Šli kousek dál na místo, které bylo osvětlené japonskými lampiony. Přišli blíž k místu a před nimi se rozvinula deka, na které byli nejrůznější lahůdky. Angel pomohl Darrenovi usednout a pak si sedl k němu. Jedli tiše, ale Angelovi moc jídlo nejelo. Nejedl jídlu už kolik let. Pro něj jídlo chutnalo jako bláto, ale prozatím jedl, jako obyčejný člověk stejně jako byl Darren. Aspoň do doby než mu to řekne.
  Darren na Angelovi poznal, že ho něco tíží, ale nenašel odvahu se ho zeptat. V kostech cítil, že mu Angel chce říct něco důležitého, ale nevěděl co. Měl strach se ho zeptat? Měl strach, že by je to mohlo rozdělit a to on nechce. Chce z Angelem být na věky. Dokavaď jim to čas umožní.

  Jídlo snědli a jediné co zbylo bylo ovoce. Darren si lehl hlavou do Angelova klína a ten jej krmil hroznovým vínem, jahodami a vším dalším.

  „Darrene chci ti něco důležitého říct“ začal Angel. Věděl, že už to nemůže dál odkládat. Ne, pokud chce Darrena ochránit.
  „Dobře“ souhlasil.
  „Ale předtím ti chci říct, že si jediný kterého sem kdy miloval, miluji a milovat budu. Jsi to nejdůležitější, co mě kdy potkalo. Chápeš to?“ oznámil mu, i když už nemohl oddalovat chtěl mu aspoň říct, jak moc ho miluje, i když ho opustí.
  „To samé cítím i já Angely,“ usmál se na něj Darren „a teď mi pověz co si chtěl“ pohladil ho po tváři. Angel se zhluboka nedechl.
  „Slyšel si někdy o upírech?“ zeptal se jej a Darren jen přikývl. Nechtěl Angela přerušovat.
  „Co o nich víš?“ zeptal se jej.
  „Jsou to noční stvoření, která se živí lidskou krví. Podle některých se dá upír zabít svěcenou vodou, krucifixem, česnekem nebo ultrafialovým světlem“ řekl a díval se do Angelových očích, ve kterých vířilo tolik citů.
  „Věříš tomu? Věříš v upíry?“ zeptal se jej.

  „Možná v historii existovala nějaká legenda či historky, které se dědili z generace na generaci. Někteří v to uvěřili natolik, že si myslely, že upíry jsou. A ne. Nevěřím v ně“ odpověděl mu na obě otázky. Angel se pousmál.
  „Měl by si v ně věřit Darrene“ oznámil mu Angel.
  „Proč?“ nechápal jej Darren.
  „Protože posledních pár dní žiješ v upíří rodině a jedním z upírů chodíš“ oznámil mu Angel hned po tom co se zhluboka nadechl. Darren se začal smát a sedl si čelem k Angelovi.

  „Co si to vymýšlíš za blbosti? Ty a upír?“ smál se, ale do smíchu se mu vkradla panika a hysterie.
  „Ty to myslíš vážně?“ zeptal se Darren a v duchu se modlil, aby se mýlil.
  „Myslím to vážně“ řekl Angel a ukázal Darrenovi tesáky, které v puse narostli. Darren se rychle zvednul ze země a začal kroutit hlavou.
  „Ne to není pravda. Ne! Ne! Ne!“ křičel na všechny strany. Angel se na něj překvapeně díval.
  „Odpusť mi to Angely, ale nemohu být z někým tak…tak….tak zrůdným a odporným“ poslední slova vyplivl jako jed z pusy. Rychle se otočil a rozeběhl se pryč. Běžel seč mu nohy stačili. Přes slzy v očích toho moc neviděl, a tak několikrát zakopnul o kořeny, a proto několikrát tvrdě dopadl na zem.
  Angel zůstal zkamenělí sedět na dece. Díval se na Darrena, který mu mizel z obzoru. Seděl skleslí, ale nevěděl co si má myslet. Omámeně vstal a odešel zpět do domu, ale cesta zpět mu trvala třikrát víc než kdy předtím.

  Všichni z jeho rodiny byli nalepeni na skle oken, ale když viděli skleslého Angela, který šel jako tělo bez duše pochopili, že něco není v pořádku. Odlepili se od okna a dívali se na Angela, který kolem nich prošel, jako by byli duch.

  „Stalo se něco s Darrenem?“ zeptala se Emily, která dostala strach.

  „Utekl“ zašeptal Angel a odešel po schodech do svého pokoje, ve kterým dokázal vydržet ani ne dvě vteřiny a musel rychle odejít. Nedokázal zůstat v pokoji, který obýval Darren. Nedokázal zůstat v jednom domě.

  „Zmizím někam pryč“ oznámil Angel, když vešel do obývacího pokoje.
  „Co?!“ ozvalo se sborově.

  „Nedokážu tady zůstat. Musím pryč“ vysvětlil jim.Všichni pochopili co se stalo. Darren se buď vyděsil nebo mu to připadalo jako blbý vtip, ale konec byl stejný. Utekl od něj.

  „Dobře“ souhlasil Aristid. Angel znovu zmizel si zabalit a pak odjel na letiště, kde odletěl pryč. Daleko od všeho.

  „Musíš za ním jít Aristide. Nesmí to nikomu prozradit“ řekla Rose, když za Angelem zaklapli dveře. Aristid se jen otočil a zmizel. Znovu se objevil před Darrenovým domem. Přešel blíž ke dveřím a zazvonil na dveře.

  „Přejete si?“ zeptal se Charlie, který se objevil ve dveřích.
  „Dobrý večer, potřeboval bych mluvit z Darrenem“ řekl mile Aristid.

  „Pojďte prosím dovnitř. Zavolám ho“ pozval ho Charlie do vnitře a pak odešel ke schodům.

  „Darrene! Návštěva!“ zakřičel a odešel do obýváku, kde měl zapnutý zápas NHL. Darren seběhl ze schodů, ale na posledním se zastavil.
  „Pojďte semnou do mého pokoje Aristride“ prohlásil, otočil se a šel zpět. Aristid ho následoval.
  „Co chcete?“ zeptal se ho rovnou.
  „Jediné co po tobě chceme je, abys to nikomu neříkal. Nechceme se znovu někde zabydlovat a hledat dobré loviště“ řekl Aristid.

  „Jasně lidi nejsou nikde“ poznamenal suše. Aristid se začal smát.

  „Ty si myslíš, že se živíme lidskou krví?“ zeptal se ho.

  „A ne?“ zeptal se zmateně Darren.

  „Ne my ne. Mezi upíry jsou tací co se neživí lidskou krví, ale zvířecí. Ti co se živí lidskou krví nám říkají že jsme ‚vegetariáni‘“ vysvětlil mu Aristid.

  „To nechápu“ řekl Darren a spadnul na postel.

  „My a ještě několik dalších se upsalo, že nikdy člověku neublíží. Tudíž nekousne ho ani nevysaje“ vysvětlí mu.
  „To i Angel?“ zeptal se.

  „Ten hlavně. Obdivuji ho. Jsem sice na světě déle než on, ale to co Angel dokázal je neuvěřitelné“ odpověděl.
  „Povíte mi to?“ v Darrenově hlase se ozvala zvědavost.

  „Já jsem se narodil 31. března 1779 ve starém Londýně. Můj otec byl pastor a vedl Čarodějnické procesy – upalování. Při jednom lovu na čarodějnice sem já a ještě další narazili na upíra, který již dlouho nepil neboť na mě zaútočil a kousl mě, ale zavětřil ostatní tak zmizel. Věděl jsem, že pokud to zjistí otec, zabije mě. Tak sem se schoval a tři dny jsem trpěl nehoráznou bolestí, která prochází přeměnou.

  Několik let mi trvalo než sem získal kontrolu na svou žízní. Když sem jí ovládl vrátil sem se do města, kde jsem zjistil, že můj otec zemřel. V Londýně mě už nic nedrželo a tak se přeplaval to Francie, kde jsem se učil. Poté jsem byl v Itálii a dál sem byl v L.A.
  V roce 1901 se narodil Angel. O několik let později se objevila španělská chřipka. V roce 1918 se stal mým pacientem. Jeho otec už zemřel a jeho matka se držela seč mohla. Pár hodin před tím než zemřela mě poprosila, abych Angela zachránil za jakoukoli cenu. Pár hodin po tom zemřela.
  Už spoustu let sem toužil po společnosti. Dokonce jsem přemýšlel i nad tím, že někoho přeměním, ale nedokázal sem to, ale když mě Angelova matka poprosila, abych ho zachránila zatemnilo mi ta myšlenka mozek. Prakticky jsem od jeho matky dostal svolení udělat cokoliv, abych jej zachránil.
  V té době si nikdo nevšiml, že by někdo zmizel. Bylo málo doktorů i sestřiček. Tak sem vzal Angela do starého domu, který se už rozpadal. Tam sem ho přeměnil a celou dobu jsem byl u něj.
  Po čase se k nám přidala Rose, která skočila z útesu po tom co přišla o manžela a syna. Pak následovala Catharine, která přivedla Randyho. Sama by jej přeměnit nedokázala a tak ho několik dní nesla, aby ho donesla ke mně, abych jej zachránit. V té době ho už vroucně milovala. Už od prvního pohledu, který na něj uvrhla.

  Pak následovala Emily a Dag. Emily nás našla díky svému vidění. Stejně jako našla Daga, kterého k nám přivedla. Od té doby spolu žijeme spolu jako rodina.
  Angel byl jediný z nás kdo neměl někoho koho by miloval. Já mám Rose, Dag má Emily a Randy má Catharine. Jen Angel neměl nikoho až najednou přinesl tebe v náručí. Už jenom to, že z ničeho nic dokázal být blízko k člověku bylo neuvěřitelné, ale to jak se na tebe díval bylo něco co jsme nikdy neviděli. Tolik něhy a lásky v jeho očích jsme nikdy neviděli.

  Když si odešel, jako by to nebyl on. Nedokázal zůstat ve svém pokoji ani tři vteřiny a domě zůstal jen půl hodiny a pak…“ nedokončil své vyprávění.
  „A pak?“ byl zvědaví i vyděšený zároveň. Věděl, že by měl mít strach, ale neměl. Miluje Angela ať je cokoliv.
  „Odletěl. Nedokáže bez tebe být“ dokončil a povzdechl si.
  „Já ho donutil odejít?“ byl překvapený.

  „Donutil si ho opustit místo, rodinu i tebe“ upřesnil ho.
  „Kde je?“ zeptal se.
  „Odletěl do Paříže, aby se dal aspoň trochu do pořádku“ odpověděl. Nechtěl mu nic tajit.

  „Kdy se vrátí?“ zeptal se. Chtěl ho vidět. Musel ho vidět. Nedokázal bez něj být ani tři hodiny.
  „Za pár dní“ řekl zamyšleně.
  „Chtěl bych na něj počkat“ řekl trochu nesměle.
  „Domluvím to s tvým otcem. Ty si pořádně zabal“ usmál se na něj Aristid a odešel za Charliem, se kterým začal debatovat o tom, že by se na celé prázdniny přestěhoval Darren k němu domů. Charlie souhlasil, i když první protesty byli tvrdé.

  „Tak pojď jdeme. Celý prázdniny bydlíš u nás“ usmál se na něj Aristid a vzal Darrenovi kufry do rukou.
  „Super“ usmál se zářivě Darren.

  „Zatím ahoj tati“ loučil se s ním.
  „Nashledanou Charlie“ rozloučil se Aristid a vydali se zpět do domu Swanových.

  Angelův pokoj už byl připravený na to, že v něm bude bydlet někdo další. Byla tam další skříň a větší postel. Ostatní členové Angelovi rodiny ho zpět přijali z otevřenou náručí. Teď zbývalo jen čekat. Čekat až se Angel vrátí.

  Po necelým týdnu se Angel vrátil zpět a byl stejně chladný a odtažitý, jako v době před Darrenem. Angel šel normálně do pokoje a uklidil si věci. Ani si nevšiml, že se v jeho pokoji něco změnilo. V celém domě nikdo nebyl.

  „Darrene co chceš, abych ti uvařila?“ zeptala se Rose a najednou Angel zpozorněl.
  „Nedělej si s tím starosti Rose. Já si uvařím“ protestoval Darren a Angel ztuhl.
  „Darrene?“ zašeptal do ticha pokoje a pochvíli se vyřítil z pokoje. Po necelých dvou vteřinách se objevil v obýváku, kde Darren o něčem diskutoval z Randym.

  „Ani nápad vařím já!“ protestovala Rose.

  „Dobře“ řekl Darren a zvedl hlavu protože si Darren myslel, že ve dveřích stála Rose. Zprvu ztuhl a pak se zářivě usmál.
  „Vítej doma Angely“ řekl a všichni co byli v obýváku se podívali ke dveřím. Angel se objevil u Darrena a za zápěstí ho opatrně zvednul na nohy. Přitiskl si ho na hruď a divoce Darrena políbil. Darren byl zprvu překvapený a pak se do úsměvu usmál a objal Angela kolem krku. Do polibku se mile rád zapojil. Všichni se na něj s úsměvem dívali.

  „Miluju tě Darrene“ zašeptal mu do ucha. Poprvé, kdy mu to řekl, že ho miluje. Poprvé přiznal své city.

  „Já tebe miluju víc“ odpověděl mu z úsměvem a tiskl se na Angela.
  „Tak děcka honem ven! Necháme tu hrdličky o samotě“ řekla Catharine a všechny hnala pryč. Cestou popadla i Rose. Angel popadl Darrena do náruče a odnesl si ho na gauč, kde se posadil a Darrena si posadil na klín. Dívali se vzájemně do očí, na tváře. Tolik času, kdy nebyli spolu. Za takovou domu se angel změnil. Všiml si unavených očích, ale rozhodně to únavou nebylo.
  „Odpusť mi“ zašeptal z ničeho nic Darren.
  „Není nač se omlouval či proč odpouštět. Hlavní je, že jsme teď spolu“ řekl Angel a v tu chvíli poznal, že mluvil jako muž jisté generace.

  „Jak dlouho si nejedl?“ zeptal se ho zpříma a Angel se na něj překvapeně podíval.

  „No dělej říkej“ nutil ho, aby mu to řekl.

  „Přes čtrnáct dní“ přiznal neochotně.
  „Cože?!“ vykřikl Darren.
  „Okamžitě se půjdeš najíst!“ rozkázal mu.
  „Ne! Už od tebe nikam nepůjdu! Pár dní“ zamumlal Angel.
  „Tak to ani náhodou chlapče! Okamžitě se půjdeš najíst nebo se stěhuji zpět domů!“ vztekal se Darren.
  „Dagu! Randy!“ zakřičel do duchu. Věděl, že ho kluci uslyší. Vždycky ho uslyšeli, kde takhle zavolal.

  „Co se děje Darrene?“ ozvalo se a Angel se překvapeně podíval ke dveřím.

  ‚Co tu děláte?!‘ vyjel Angel, ale Randy ani Dag si ho nevšímali.
  „Prosím vezměte Angela na lov. Už čtrnáct dní nejedl!“ vyjel, když mu to znova vylezlo na mysl.

  „Jasně“ usmáli se na něj zářivě.
  „Tak jdeme Angely nebo nám Darrena rozzlobíš a uklidňovat ho budeš ty!“ usmáli se na něj a už táhli Angela pryč. Darren se nasupeně otočil ke kuchyni a odpochodoval, aby dodělal jídlo, které Rose začala.

  Několik hodin se nikdo se Swanových v domě neukázal a tak si Darren domyslel, co všichni dělali. Byli na lovu.

  Snášela se noc a Darren se šel osprchovat a vyčistit zuby. Ještě se nikdo nevrátil a tak přešel do postele, lehl si, ale nemohl usnout. Vzal si z nočního stolku knížku, kterou mu půjčil Aristid. Ze všema z rodiny si našel něco co s tím druhým sdílel. Natolik se začetl do knihy, že si nevšiml, že noc hodně postoupila a Swanovy se vraceli domů. Angel po špičkách vyšel do pokoje, aby Darrena nevzbudil, ale pod dveřmi viděl proužek světla tak si hned domyslel, že nespí. Opatrně vešel do pokoje, kde viděl Darrena opět zabraného do knížky.

  „Už si se najedl?“ zeptal se ho aniž by zvedl oči.
  „Ano“ souhlasy.

  „Mám se zeptat kluků?“ zašeptal výhružně.

  „Přísahám“ bránil se Angel.
  „Dobře a teď pojď ke mně“ usmál se na něj Darren a Angel se na něj zářivě usmál. Angel mu úsměv oplatil a přešel k Darrenovi a posadil na postel.

  „Lehneš si ke mně? Aspoň než usnu“ zaprosil. Angel se k pousmál a přešel k posteli a lehl si k Darrenovi. Ten odložil knížku, lehl si a hlavu si položil na Angelův hrudník.

  „Dorou noc“ řekl a upadal do říše snů.

  „Dobrou“ odpověděl a díval se z okna. Celou noc hlídal Darrenův spánek. Ani jednou od něj neodešel.
  „Dobré ráno“ popřál Angel, když si všiml, že se Darren probudil. Sklonil se a políbil jej na ústa.

  „Teď už je dobré“ usmál se zářivě Darren a zvedl se z postele. Protáhl se a cítil na svém těle Angelův toužebný pohled.

  „Dojdu se osprchovat“ oznámil a zmizel v koupelně. Angel jen něco zamumlal a čekal v pokoji než Darren vyleze. Darren se líně umíval ve sprše, která byla hned vedle obrovské vany. Po půl hodině vyšel z koupelny jen z ručníkem, který obepínal jeho pas. Přešel ke skříni, kde měl oblečení a vůbec si nevšímal toužebného Angelova pohledu, který putoval po jeho těle. Pomalu se oblékal a ignoroval vzrušení, které prolétávalo jeho tělem, jako šipky.

  „Co budeš dnes dělat Angely?“ zeptal se ho, když se dooblékl.
  „Co?“ řekl Angel, který se probudil z transu, do kterého ho uvedlo Darrenovo tělo. Ani jizvy, které Darren měl jej nijak nepoškodili ba naopak. S těmi jizvami mu připadal křehčí. Jako panenka z porcelánu, kterou musí chránit, aby se nerozbila.

  „Co budeš dneska dělat?“ zopakoval mu otázku a posadil se k nohoum postele.

  „Nevím“ prohlásil po chvíli, kdy popřemýšlel.

  „Promiň musím už jít“ prohlásil Darren, když se podíval na budík na nočním stolku.
  „Cože?!“ vyjel Angel, který si uvědomil význam Darrenových slov.

  „Slíbil sem Randymu, že mu pomůžu z dárkem pro Catharine a to mi připomnělo, že mam taky zachvíli narozeniny“ začátek věty řekl zřetelně, ale když začal mluvit o svých narozeninách šeptal.

  „Kdy že máš narozeniny?“ zeptal se ze zaujetím Angel.

  „Koncem prázdnin“ zamumlal neochotně a vyběhl z pokoje a pelášil to před dům, kde na něj čekal Randy.

  „Můžeme?“ slyšel Angel i přes zavřené okno. Viděl jak Darren přikývl a nasedl do auta. Odjeli pryč a Angel si připadal znovu osamělí, jako v tu dobu, kdy Darren utekl. Procházel domem, kde byl sám. Všichni někam odešli a ono mu to bylo celkem fuk, jediné co mu bylo líto bylo, že s ním není Darren, ale chápal, že něco slíbil a tak to musí splnit.

   Sedl si do obýváku a díval se na dveře a čekal až se v nich objeví rozesmátý Darren. Po několika hodinách se dveře doopravdy otevřeli a do nic vletěl Darren a hned běžel k Angelovi, který na něj čekal z otevřenou náručí.
  „Stýskalo se mi po tobě“ zašeptal mu Darren do ucha.

  „A mě po tobě“ usmál se na něj Angel a pohladil ho po tváři.
  „Je to skvělí pomocník“ usmál se Randy, který se díval na jejich počínání.

  „Já ti to věřím“ usmál se Angel.

  „Dojdu si něco uvařit mám hlad“ zamumlal Darren a vymanil se z Angelovi náruče a ten ho neochotně pustil.

  Několik následujících dní Angel vyprávěl kde byl, co dělal a Darren mu to oplácel vyprávěním co dělal on, když čekal až se vrátí. Angel mu vyprávěl příběhy, mýty i legendy, které během let pochytil a Darren jej dychtivě poslouchal.

  Nastal den, kdy Swanovic rodina musela odjed na lov, aby se mohli najíst. Darren musel znovu poprosit Daga a Randyho, aby sebou vzali Angela, protože ten odmítal jít. Darren na něm, ale viděl, že měl hlad, ale neřekl to.

  „Buď tu opatrný, když tu nejsem“ nabádal ho.
  „Budu“ slíbil a tiskl se k Angelovi, který jej něžně a dlouze jej políbil.

  „Ahoj“ rozloučil se s ním a nastoupil do auta, kde na něj čekali ostatní členi rodiny. Darren jim zamával a vrátil se zpět do domu, kde na něj dolehlo ticho a samota.

  „Zase sám“ zamumlal Darren a šel do obýváku, kam si položil notebook s přenosným internetem. Usedl k němu a začal brouzdat po internetu, ale po chvíli si zapnul chat i icq a tak si začal psát z přáteli, se kterými se neviděl celé prázdniny. Každý z nich mu psal jaké to bylo v cizině a vše možné. Darrena přepadla zášť. Záviděl jim, že se dostali do ciziny, ale kdyby nezůstal ve městě nepotkal by Angela.  Najednou ho to obtěžovalo. Obtěžovalo ho psát si s nimi. Rychle se s nimi rozloučil a vypnul notebook.

  Světlo v domě najednou začalo blikat až z ničeho nic světlo zhaslo. Darren přešel k vypínači a několikrát jej zmáčkl, ale vůbec nic se nestalo. Normálně by šel nahodit pojistky, ale nevěděl, kde v tomhle domě byli. Proto se po hmatu vrátil zpět na gauč. Zavřel oči a přemýšlel co bude dělat.

  „Darrene“ někdo zašeptal jeho jméno. Darren otevřel oči a podíval se kolem sebe, ale tam nikdo nebyl. Věděl, že je na sto procent v domě sám.
  „Darrene“ znovu někdo zašeptal jeho jméno.
  „Kdo je to?!“ zakřičel do ticha domu a napřímil se.
  „Kde jste!“ zeptal se znovu.
  „Já jsme tady“ tichý hlas se ozval přímo před Darrenem a z ničeho nic před Darrenem stála postava v černém hábitu. Obličej byl schován hluboko v kapuce.
  „Kdo…kdo jste?“ zakoktal.

  „Jmenuji se Xavierus“ představil se mu.

  „Co tu chcete?“ zeptal se ho Darren.

  „Přišel jsem ti dát na vybranou“ řekl, jako by se nic nedělo.
  „Na vybranou?“ nechápal ho Darren.

  „Celým jménem se jmenuji Xavierus d’Autriche. Narodil jsem se v roce 1892 v Paříži“ začal Xavierus.

  „Jak sis jistě domyslel je mi 117 let a celý svůj život sem zapřísáhl k tomu, že zabiji Catharine, Emily, Rose, Aristida, Angela, Daga a Randyho“ pokračoval a v tu dobu by se v Darrenovi krve nedořezal. Jeho tvář nepřirozeně zbledla.

  „Proč je chcete…za…zabít?“ poslední slovo mu nešlo přes rty.
  „Můj trest je zabít všechny upíry. Veškeré upíry, které existují. Je to můj trest“ vysvětlil mu.

  „Ale proč?! Nic vám neudělali!“ vykřikl.

  „Stačí jen, že existují! Jsou to nečistí tvorové!“ zvedl trošku hlas.
  „A co chcete ode mě? Jak mam na vybranou?“ zeptal se a do hlasu mu vnikla hysterie.
  „Ty jsi jediný člověk, který se dokázal k upíru přiblížit aniž by se mu něco stalo. Dokonce jsi z jedním z nich navázal milenecký vztah“ začal znovu.

  „A proto ti dám na vybranou. Buď zabiji Swanovi a toho, kterého miluješ či za ně ty obětuješ svůj život“ řekl to co měl na srdci.

  „Život za život“ zamumlal pro sebe.
  „Tím mi chcete říct, že pokud vaší rukou zemřu já necháte je být? Navždy být?“ zeptal se.

  „Přesně tak. Tvá láska“ slovo láska mu nešlo přes rty „ k té pijavici je vykupuje. Za ty roky, co chodím po světě jsem to ještě nikdy neviděl. Nikdy jsem neviděl žádného člověka milovat upíra či upíra milovat člověka. Nějakou dobu již Swanovi sleduji. Sledoval sem poté i tebe a potí jsme sledoval to jak jsi je všechny změnil. Proto přicházím z nabídkou. Tvůj život za život těch pijavic“ pronesl svůj proslov.
  „A ano nechám je již navždy být“ do odpověděl na Darrenovu druhou otázku.

  „Kdy a kde?“ byla Darrenova další otázka.

  „Ty jim to nechceš říct?“ zeptal se překvapeně Xavierus.

  „Ne. Nechci, aby mi v tom zabránili. Chci je ochránit“ řekl rozhodně.

  „Líbíš se mi chlapče“ pousmál se Xavierus.
  „V den svých osmnáctých narozenin buď přesně v poledne u oltáře v kostele Sv. Thomase“ řekl a zmizel. Světlo se znovu rozsvítilo. Najednou uslyšel klakson auta a tak došel k oknu.
  „Darrene!“ objevil se v pokoji Angel a v jeho očích byl strach i obava.
  „Ano?“ řekl jako by nic. Vzpomínku na to co se před pár okamžiky stalo, zatlačil hluboko do podvědomí.
  „Co se stalo? Proč si nezvedal telefon?!“ vyjel na něj Angel až Darren od něj ustoupil o krok. Dostal strach. Z toho, jak na něj Angel vyjel. Z toho, co se chystá udělat, aby jeho i jeho rodinu zachránil.
  „Nešla elektřina proto jsem ho nezvedl!“ vykřikl na oplátku a se slzami v očích se protáhl kolem Angela a vyběhl z domu do hlubokého, temného lesa. Do domu vletěl Dag s Randym jako hurikány a přirazili Angela na zeď.

  „Co si mu udělal?!“ vyjel na něj Dag.
  „Do toho vám nic není“ oplatil mu nepříjemně Angel. Oba jej pustili a Angel sjel na zem.
  „Jen aby si věděl Darren odtud utíkal se slzami v očích“ oznámil mu Randy. Angel nepřirozeně zbledl.
  „Sakra!“ zanadával Angel a vyběhl směrem, který mu ukázal Randy. Normálně by člověka dokázal sledovat skrze jeho myšlenky, ale u Darrena to neuměl. Neuměl číst jeho myšlenky a nyní ho to štvalo ještě víc.
  „Darrene!“ křičel po lese, ale nikdo mu neodpovídal..
  „Darrene!“ křičel, ale pořád nic. Doběhl až na mýtinu, kde předčasem měli s Darrenem večeři. V ten den mu řekl co je zač. Rozhlédl se po mýtině až jeho zrak dopadnul na starý strom na druhém konci mýtiny. Věděl, kdo tam byl. V okamžiku byl u něj.
  „Darrene“ zašeptal Angel u Darrena.
  „Nech mě být“ řekl darren roztřeseným hlasem. Angel si k němu klekl a objal ho kolem ramen.
  „Odpusť mi Darrene. Nechtěl sem na tebe křičet. Měl jsem o tebe jen hrozný strach“ šeptal mu do vlasu a tiskl se k němu.

  „Je mi zima“ zašeptal po nějakém čase Darren.
  „Půjdeme domů“ zašeptal, aby nenarušil ticho, která na mýtině vládlo. Vzal Darrena do náruče a rozeběhl se zpět k domovu. Během chvilky mu Darren usnul v náručí. Angel doběhl domů a hned Darrena nesl do ložnice, kde ho uložil do postele a zachumlal jej do deky.
  „Dobrou noc“ zašeptal Darrenovi do rtů a jemně jej políbil, ale tak aby Darrena nezbudil.

  Dny pro Darrena letěli neobvykle rychle. Konec prázdnin se neuvěřitelně blížil a tím i jeho osmnácté narozeniny. Jediný za co byl Darren vděčný bylo, že Angelovi neprozradil den, kdy má narozeniny.

  „Jdu se vykoupat osprchovat“ řekl jednoho večera Darren.
  „Dobře“ usmál se na něj Angel a Darren odešel do koupelny. Darren si zprvu pustil vlažnou vodu, ale když si uvědomil co ho následující den čeká pustil si studenou, aby se vzpamatoval. Dnešní noc se chtěl s Angelem poprvé milovat, ale nevěděl jak to Angelovi naznačit. Věřil v to, že se to nějak vyřeší. Jejich první milován bude jeho dárek na rozloučenou. Jeho poslední vzpomínka. Nekrásnější vzpomínka, jakou může Angelovi darovat. Poslední nejkrásnější vzpomínka kterou on bude mít.

  Znovu si zapnul teplou vodu, aby svému tělu vrátil zpět teplotu. Po další čtvrt hodině vypnul vodu a osušil se. Ručník si uvázal kolem pasu a vydal se do pokoje, kde na něj čekal Angel. Vešel do ložnice a Angel dělal, že je začetlí do knížky, ale při tom Darren věděl, že se ho snaží nenápadně pozorovat.

  „Lásko?“ začal Darren, když se zastavil i jednoho konce postele.

  „Ano?“ zeptal se a odložil knížku na stůl.
  „Neměl bych dělat něco se svým tělem? Třeba chodit do posilovny nebo tak?“ zeptal se nenápadně. Angel se zvedl z postele a přešel k Darrenovi. Pohladil jej po ramenech, po rukou, bocích nakonec po bříšku. Postavil se Darrenovi za záda a přitiskl se k němu. Sklonil k němu hlavu a políbil jej na krk.

  „Máš dokonalé tělo Darrene. Je přímo božské“ zašeptal mu do ucha, na které jej posléze políbil. Znovu pohladil Darrena po bříšku.

  „Hmmm to je moc příjemné“ zašeptal Darren. Angel se pousmál a znovu políbil Darrena na krk. Poté postupoval pomaloučku na rameno. Hladil ho po bříšku, bocích až kolikrát dojel až ke kraji osušky. Darren se k Angelovi otočil šelem a zajel rukama pod Angelovu košili. Pohladil jej po vypracovaném bříšku.
  „Mmmmm“ to bylo jediné na co se zmohl. Darren se přitiskl k Angelovi a pomalu mu začal rozepínat knoflíčky. Košili mu pomaloučku stahoval z ramen a nechal jí spadnou na zem. Každou nově objevenou kůži pohladil. Darrenovi ruce zabloudili k opasku u kalhot. Rozepnul přezku a opasek vytáhl z kalhoty a nechal ho také dopadnout na zem stejně, jako košili. Poté jeho prsty zabloudili ke knoflíku a k zipu. Angelovi spadli kalhoty bez potíží k zemi. Darren se na Angelovi tělo přitiskl a tentokrát to bylo kůže na kůži. Angel si skousl spodní ret.

  „Op…opravdu to chceš?“ zašeptal a touha s chtíčem se mu nepodařilo zakrýt. Darren se jen k němu přitiskl a naklonil se k jeho uchu.
  „Opravdu to chci. Moc to chci“ zašeptal mu Darren do ucha a posléze sevřel Angelův ušní lalůček mezi rty. Angel popadl Darrena za boky a vyhoupl ho za sebe. Darren překřížil nohy za Angelovými zády. Hladově se vrhl na Angelovi rty. Ten přešel k posteli a opatrně na ni položil Darrena, na kterého si posléze lehl.

  „N…nejsem moc těžký?“ dýchal zrychleně.

  „Nejsi“ zašeptal Darren a znovu se vrhl na jeho rty. Angelovi ruce bloudili po Darrenovým těle. Jeho ruce zabloudili ke kraji osušky a pomalu rozmotávali uzel, který tam Darren udělal, aby mu ručník nespadl. Vytáhl ručník z pod jejich těl a odhodil ho stranou. Nyní pod ním Darren ležel zcela nahý. Darren však také nezahálel a Angelovi svléknul boxerky. Angel se odtrhl od Darrenových úst a postupoval přes krk na bradavky. Levou bradavku jemně vsál do úst a jemně jí mnul mezi rty. Někdy ji slabě kousl, ale hned po tom ji na poraněné místo políbil. Druhou bradavku mnul mezi prsty.

  „Ach“ zasténal Darren. Angel se usmál a pokračoval dál po bokách až na bříško a zamířil si to k pupíku. Několikrát do něj zajel jazykem, několikrát ho obkroužil.
   „Lá…lásko“ zašeptal Darren. Angel zvedl hlavu a zvedl se k Darrenově hlavě.

  „Ano?“ zeptal se ho a díval se do jeho očích, které plály touhou a chtíčem.
  „Chci to. Hned! Teď!“ řekl a jeho hlas byl přeplněný toužebnou touhou.

  „Dobře“ souhlasil. I on to chtěl, ale jeho ochranářský pud byl pořád v pozoru. Teď už to měl však dovolený. Navlhčil si prst a pomalu jím přejížděl od krku níž a níž. Znovu si ho nauhličil a přejel k Darrenově dírce. Pomalu začal do Darrena pronikat. Darren se vzepřel bolestí. Angel do něj přestal pronikat a zadíval se Darrenovi do očí.

  „Uvolni se lásko, jinak tě to bude hodně bolet a to já nechci“ zašeptal. Darren zhluboka dýchal a pomalu se uvolňoval a tím mohl Angel pokračovat. Několikrát prstem zkusmo pohnul a tím narazil na malou bouličku, která dostávala Darrena do extáze. Pochvíli Angel přidal druhá a nakonec třetí díl. Angel chtěl víc. Mnohem víc, ale věděl, že na svůj vpád musí Darrena řádně připravit. Chtěl, aby si do Darren užil stejně jako on.

  Když už cítil, že je Darren dostatečně připravený dal pod Darrenovů kříž polštář a svůj úd namířil k Darrenově dírce.

  „Opravdu mohu? Můžeš…můžeš to ještě zarazit, ale pak…“ nedokázal dokončit větu. Už pomalu ztrácel kontrolu. Chtěl ukojit svůj chtíč. Svou touho po uvolnění.
  „Pokračuj! Prosím“ zaprosil. Líbilo se mu to. Nehorázně moc se mu to líbilo. Angel znovu navedl svůj úd k Darrenově dírce, kterou předtím navlhčil prstem. Pomalu, velmi opatrně začal do něj pronikat.

  Jakmile s tím začal propadnul tomu a už nechtěl čekat ani minutu, ale přesto do Darrena pronikal pomalu, aby mu neublížil. Když v něm už byl celý, zůstal nehybně ležet a Darrenovi rty uvěznil v polibku. Po chvíli se zkusmo pohnul. Musel se kousnout do rtu, aby hned nepokračoval dál.

  „Ach“ zasténal. To bylo pro Angela znamení, aby mohl pokračovat. Začal se v něm pohybovat a Darren přitom tiše sténal. Nepotřeboval, aby do pokoje vrhl někdo z ostatních členů domácnosti.

  „Rychleji! Rychleji!“ šeptal Darren. Při každém Angelově pohybu narazil na malou bouličku ve stěně a tím jej přiváděl k extázi rozkoše.Angel jeho výzvu mile rád poslechl a začal přirážet rychleji a rychleji. Darrenovo sténání bylo pro Angelovi uši jako rajská hudba. Když Angel cítil, že se blíží k vrcholu protáhl ruku mezi jejich zpocená těle. Uchopil Darrenův naběhlí úd do ruky a jemně jej sevřel. Začal rukou pohybovat ve stejném rytmu, jako do něj přirážel.
  Na oba přišel vrchol současně. Angel vyvrcholil do Darrenova nitra a Darren vyvrcholil na své břicho. Angel se položil na Darrena a ten jej začal hladit po zádech.
  „Co takhle se jít vykoupat?“ zeptal se najednou Angel.

  „Když půjdeš semnou“ usmál se Darren. Angel z něj vyklouzl a postavil se. Uchopil Darrena do náruče a odnesl jej do koupelny, kde začal napouštět vanu.

  „Šub to vany“ usmál se na něj Angel a Darren ho rád poslechl. Sedl si do vany a naproti němu se posadil Angel. Chvíli tam jen leželi a užívali si teplé vody, ale oba znovu zaplnila touha si zopakovat co se stalo v ložnici.

  „Darrene?“ zeptal se Angel. Jeho touha na něm byla vidět stejně jako na Darrenovi, ale až do té chvíle než ho oslovil si toho ani jeden nevšímal.

  „Ano?“ zeptal se nevině a dělal, jakoby nic.
  „Mohl by ses přesunout ke mně?“ zeptal se Angel a usmíval se na něj. Darren se toužebně usmál a přesunul se na Angelův klín, kde několikrát pohnul pánví.

  „Hmmm to mi nedělej Darrene“ zašeptal výhružně Angel.
  „Copak se stane, když nepřestanu?“ zeptal se nevině. Moc dobře věděl, co se stane.

  „Vezmu si tě“  zašeptal mu smyslně do ucha. Darren se pousmál a pohnul znovu pánví.
  „Ty si to chceš zopakovat, že?“ pousmál se Angel a Darrenovi tváře lehce zrůžověli.

  „Chci a moc. Chci si to zopakovat znovu a znovu“ šeptal mu do ucha. Angel Darrena nadzdvihl a znovu pronikl do Darrenova těla. Darren se začal na Angelově klíně nadzvedávat. Znovu a znovu. Angel sténal nad Darrenovými pohyby. Sténal tak nahlas, že Darren dostal strach, že by na ně někdo vletěl a seřval. Aby Angela utišil zajal jeho rty svými a líbal jej a přitom se nadzvedával.

  Když se Angel znovu dostával k vrcholu proplet ruku mezi jejich a sevřel Darrenův úd do dlaně a pohyboval s ní stejně rychle, jako na něj Darren nasedával. Oba se nenávratně blížili k vrcholu. Darren s Angelem vyvrcholili téměř ve stejným okamžiku.

  Darren zůstal na Angelovi sedět a objal ho kolem krku. Angel jej hladil po zádech a užíval si poslední vlnky rozkoše, které ještě prostupovali jeho tělem.

  Angel vzal do ruky houbu i mýdlo a pomalu začal Darrena mít aniž by z jeho nitra vystoupil.
  „Lásko?“ řekl najednou.

  „Hmm?“ dal mu najevo, že jej poslouchá.
  „Zvedl by jsi se, abych tě mohl umýt?“ zeptal se ho.

  „A musím?“ zeptal se ho smutně. Takhle mu bylo báječně, jako již dlouho ne. Líbilo mít Angela u sebe i v sobě.

  „Ano“ prohlásil a Darren si nechtěně stoupl. Angel jej umyl a pak umyl i sebe, ale cítil že je to absolutně zbytečné. Poté oba vylezli z vany a Angel je oba osušil a potom odnesl Darrena v náručí do postele. Angel si lehl hned vedle Darrena a oba je přikryl. Darren se k Angelovi přitiskl čelem a hladil jej po bocích a bříšku. Jeho jemné dotyky Angela znovu vzrušily. Angel se usmál a donutil Darrena si lehnout na záda a sám si lehla na něj.
  „Jsi nenasyta Darrene“ prohlásil Angel a než Darren něco stihl říct uvěznil jeho rty ve smyslném polibku. Znovu se vrhli do výru chtíče, touhy a rozkoše.

  Tu noc se Angel s Darrenem milovali ještě několikrát, ale čím víc se noc blížila k ránu bylo jejich milování divočejší a divočejší. Ke svítání oba usnuli což bylo pro Angela překvapení. Za dlouhé roky nikdy neusnul až teď z ničeho nic usnul jako by ho do vody hodily.

  Angel však věděl proč to tak bylo. Získal duši. Získal půlku Darrenovi duše. Slyšel o tom legendy, ale nikdy si nemyslel, že by si to mohla stát. Že by se to mohlo stát zrovna jemu. Tím, že měl část Darrenovi duše si byl jistý, že ho Darren opravdu miluje, ale nevěděl několik věcí. Nevěděl o tom, co se skrývá za získání poloviny duše milovaného. Nevěděl o tom, co Darren v poledne udělá, aby jeho a jeho rodinu ochránil. Obětuje svůj život, aby oni mohli žít.

  Bylo kolem půl jedenácté, když se Darren probudil. Podíval se vedle sebe a uviděl Angelovu klidnou tvář. Chvíli se na ni díval, ale jeho nitro zahaloval smutek, strach a bolest. Nechce opustit Angela, když ho teprve našel. Nechce mu ublížit, ale přitom ho nechce ztratit.

  Opatrně vstal z postele a přešel ke skříni, kde si vzal černé přiléhavé džíny a černé tričko. Přešel ke dveřím a vzal si svou koženou budu, kterou měl přehozenou přes šuplíku. Potichu otevřel dveře a naposledy se podíval na Angelovu spící tvář.

  „Odpusť mi to Angele“ zašeptal a vrátil se zpět k Angelovi. Na polštář, na kterým předtím spal položil dopis a naposledy ho políbil na rty.

  „Doufám, že mě pochopíš lásko“ zašeptal mu do ucha a odešel z pokoje. Sešel ze schodů, u kterých narazil na Randyho.
  „Kam se ženeš?“ zeptal se ho a úsměv mu hrál na rtech.

  „Táta mi něco chce. Zachvíli se vrátím“ odpověděl mu a jeho tváře zrůžověli.

  ‚Oni určitě ví co se v noci dělo mezi mnou a Angelem‘  domyslel si Darren.

  „Dobře“ usmál se a odcházel. Nevěnoval nějak pozornost tomu, že Darren jede za otcem. Nevzpomněl si, že Charlie odletěl do Evropy na dovolenou. Darren doběhl do kuchyně, kde našel Aristida.

  „Aristide?“ řekl, aby na sebe upozornil.

  „Ano?“ vzhlédl od knížky.

  „Odvezl by si mě do města?“ zeptal se ho a Aristid se na něj jen usmál.
  „Samozřejmě“ rozešel se za Darrenem a po cestě sebral klíče ze stolu a oba se rozešli k autu.

  „Proč jedeš do města?“ zeptal se ho Aristid stejně jako před okamžikem Randy.

  „Táta mi něco chce a pak si zajdu za kamarády“ usmál se na něj Darren. Aristid nastartoval a vyjel.

  Po půl hodině  Aristid zastavil před Charlieho domem a Darren vystoupil a šel do domu. Jakmile se za ním zavřeli dveře od domu Aristid odjel. Ještě chvilku Darren čekal a pak se rozeběhl ke kostelu Sv. Thomase, který byl v centru města. Do poledne mu zbývalo půl hodiny.

  Zbývalo pět minut do poledne, když Darren vcházel do kostela. Usedl do lavice a čekal. Byl rád, že se mu povedlo utéct a přitom nevzbudit pozornost. Zadíval se na sochu Ježíše na kříži.

  „Prosím bože ochraňuj Angela místo mě“ pomyslel si Darren a sevřel ruce a začal se modlit, i když nebyl zrovna věrný křesťan.

  Angel se probudil a zašmátral rukou vedle sebe, ale nikoho nenašel. Rychle se posadil a koukl se vedle sebe, kde již nikdo nebyl a místo bylo již chladné. Na černě povlečeném polštáři spatřil bílou obálku, kde bylo elegantně napsané jeho jméno. Opatrně si jí vzal do rukou a jeho ruce se roztřásly. Dostal strach. Dostal strach z toho, co je v dopise napsáno. Opatrně obálku rozlepil a vytáhl z ní sněhově bílí papír. Rozevřel ho a začal číst.

 

  Mon amour,

 píšu ti tento dopis, jako vysvětlení toho co se právě chytám udělat. Tím co udělám ti hodně ublížím. Vím to, ale musím to udělat. Mísím to udělat, abych zachránil Catharine, Emily, Rose, Daga, Randyho, Aristida a hlavně tebe. 

  Abych ti to vysvětlil. Pamatuješ si, jak v domě vypadle elektřina a nezvedl ti telefon? Ano, pamatuješ. Vím to.

  Neřekl jsem ti celou pravdu. Vypadla elektřina, ale jen z jednoho důvodu a nebyli to ani pojistky ani problémy v elektrárně. Tím důvodem byl Xavierus. Xavierus d’Autriche. Tento muž zasvětil celý svůj život, aby zabil všechny upíry na světě. Jen pro detail. Xavierus nedávno oslavil 117 narozeniny, jak mi on sám řekl.
  Xavierus mi dal na vybranou. Buď zabijí tebe a tvou rodinu nebo zabije mě místo vás. Je to vykoupení. Můj život za vaše. Jak se to říká? Je to život za život. V tomto případě život za životy.

  Xavierus mi naznačil, že pokud budu souhlasit mám být v den svých osmnáctých narozenin na určeném místě přesně v polovině. Dokážeš si domyslet, že souhlasím proto teď nejsem u tebe.

  Čekám na určeném místě. Přesně v poledne zemřu. Zemřu, ale vy zůstanete na živu. Xavierus vás už navždy nechá být. Slíbil mi to a cítím, že on sliby plní.

  Odpusť mi, že jsem vám to neřekl, ale vím, že by jste mi v tom zabránili za každou cenu.

  Odpusť mi, že ti tolik ublížím.

  Miluji tě a navždy tě budu milovat.

Sbohem Angele a doufám, že mi časem odpustíš

Miluji tě lásko

Darren

  P.S.

  Prosím zůstaň na živu ať moje objet nebyla zbytečná a děkuji ti za krásné vzpomínky, které díky tobě mám. Děkuji za krásné milovaní, které jsem s tebou prožil noc před svou smrtí“

 

 

  Angel nevěřícně kroutil hlavou nad dopisem, který mu zanechal Darren na rozloučenou. Angel rychle vyskočil z postele a rychle na sebe naházel první věc, kterou našel. Seběhl po schodech a vtrhl do obýváku, kde byli úplně všichni. Všichni se na něj s úsměvem podívali, ale když viděli strach, smutek a bolest v jeho očích, úsměv jim z tváře zmizel.

  „Co se děje Angele?“ zeptala se Emily a její hlas nebyl takový, jako všichni znali. Nyní v něm byl strach.

  „Tvoje předtucha se splní Emily.Darren chce obětovat svůj život za ty naše“ odpověděl jí Angel.

  „Říkal, že jede za tátou“ řekl Randy.
  „Cože? Kdy?“ vykřikl na něj Angel.

  „Dnes kolem jedenácté jsem ho odvezl k domu jeho otce“ vložil se do toho Aristid. Angel rychle vyběhl z obýváku ven z domu a běžel k Charliemu domu. Všichni ostatní běželi za ním.
  Angel rozrazil dveře Charlieho domu a během dvou vteřin prohledal celý dům.

  „Není tady“ prohlásil.

  „Rozdělíme se a prohledáme celé město“ rozhodl Aristid  tak se stalo. Rozdělili se a začali hledat, ale bylo pozdě. Už bylo po poledni.

 

  Darren seděl v lavici a čekal. Čekal až Xavierus přijde a zabije ho. Kostelní dveře se rozrazili a znovu zavřeli. Xavierus přicházel. Přicházel čas. Čas Darrenovi smrti.

  „Ty sis to nerozmyslel, chlapče?“ řekl Xavierus s překvapením v hlasem.

  „Ne nerozmyslel“ řekl klidně Darren.

  „Připraven?“ zeptal se. Darren se zvedl z lavice a otočil se čelem ke Xavierusovi. Zhluboka se nadechl.

  „Ano jsem připravený“ odpověděl mu. Xavierusovi se v rukou objevila stříbrná dýka. Přešel blíž k Darrenovi a jednu ruku mu dal na rameni.

  „Opravdu to chceš obětovat kvůli těm pijavicím?“ zeptal se Xavierus, který nechtěl uvěřit tomu, že by nějaký člověk obětoval svůj život za životy upírů.

  „Obětuji se kvůli své lásce, kvůli své rodině“ opravil ho Darren. Xavierus k němu přišel těsněji.

  „Obdivuji tě Darrene. Za všechno co kvůli nim děláš tě obdivuji“ zašeptal mu Xavierus do ucha a zabodl stříbrnou dýku do Darrenova těla. Darren se trhavě nadechl, ale nevykřikl. Výkřik udusil v sobě. Padl na kolena, ale Xavierus ho zachytil dřív než mohl dopadnout na zem. Zvedl jej a odnesl jej na oltář. Z Darrenova těla vytáhl dýku a schoval ji zpět do pláště. Sklonil se k Darrenovi a pohladil jej po vlasech.

  „Jak jsem ti slíbil Darrene nechám Swanovi na pokoji. Navěky je nechám být. Klid a mír tvé duši“ řekl a odešel pryč. Darren klidně ležel na oltáři a díval se do stropu kostela. Pomalu z něj vyprchával život. 

 

  Angel najednou zastavil, ztuhl a chytl se za srdce. Randy a Dag se zastavili a podívali se na něj. Přistoupili blíž k němu.

  „Co se děje Angely?“ zeptali se a úzkost ze strachem se zmocňovali jejich hlasů.

  „Umírá“ jediné slovo, které vypustil z úst.

  ‚Jsem v kostele Sv. Thomase‘  uslyšel najednou Angel ve své hlavě. Hned pochopil, že to řekl Darren. Sice netušil, jak to Darren udělal, ale v tu chvíli mu to bylo úplně jedno.

  „Je v kostele Sv. Thomase“ řekl rozhodně Angel.
  „Jak to víš?“ zeptal se ho Randy.

  „Řekl mi to“ odpověděl, ale nic dalšího neřekl a rozeběhl se ke kostelu, který byl jen pár ulic od města, kde stáli.

  Všichni tři se objevili u dveří kostela. Chvilku na to se tam objevili ostatní.

  „Dejte si pozor. Je tam jeho krev“ oznámil jim Angel.

  „My víme Angele a přesto, že je tam krev tam jdeme s tebou“ řekl Aristid. Angel zabral za dveře až se otevřeli. Všichni se v okamžiku objevili u oltáře, na kterém ležel Darren. Angel k němu přistoupil a nehleděl na to, že je kolem něj krev. Ignoroval ji. Dokázal zapudit žízeň a touhu po krvi. Starost a strach napomáhala i ostatním ignorovat žízeň. Angel  se postavil vedle Darrena a pohladil ho po vlasech.

  „Lásko?“ zašeptal Angel a hladil jej po vlasech. Darren z námahou otevře oči a podíval se na Angela.

  „An….Angele“ zašeptal slabě Darren.

  „Jsem u tebe lásko“ usmál se na nesměle Angel a uchopil Darrena za ruku. Darren se s těží pousmál, ale zavírali se mu oči.

  „Darrene neusínej!“ zakřičel na něj Angel.

  „Co mám udělat Aristide?!“ otočil se na něj Angel. Aristid chvíli mlčel a pak si povzdechl.

  „Při tak velké ztrátě krve mě napadá jen jedna věc,“ začal Aristid a zhluboka se nadechl, aby mohl pokračovat.

   „Přeměnit ho“ dokončil Aristid. Věděl, že Angel to neschvaloval. Angel se díval na Darrenovu tvář, která už ztrácela barvu. Angel cítil, že o něj přichází a to nechtěl.

  Sklonil se k Darrenovi a políbil jej na již studené rty. Pohladil ho po hlavě a políbil jej na čelo. Naposledy se na Darrena podíval. Naposledy, kdy byl Darren člověk. Sklonil se k Darrenově krční tepně. V ústech se mu objevili tesáky. Angel otevřel ústa a zaťal tesáky do krku. Sál a sál. Sál víc a víc, ale když cítil, že by mohl Darrena zabít přestal. Věděl, že to teď záleží na Darrenovi a proměně.

  „Pojďte. Vezmeme Darrena domů“ prohlásila Rose. Věděla co se následující době bude dít. Angel se sklonil a vzal Darrena do náručí.
  „Teď už jsi navěky můj“ zašeptal Darrenovi do ucha a usmíval se.

 

 

*** Po 4 měsících***

 

  „Proč si mě přeměnil Angely? Proč si mě nenechal zemřít?“ zeptal se ho Darren, když seděli v obýváku a ostatní byli pryč. Aristid s Rose šli do kina, Dag s Emily odjeli na nějakou dobu na dovolenou a Randy s Catharine šli na večeři.

  Angel se postavil a přešel k Darrenovi. Posadil se k němu a pohladil jej po tvářích, které byli stejně ledové jako měl on.

  „Nedokázal jsem se dívat na to, jak umíráš. Jak mě tu necháváš samotného“ zašeptal a políbil ho.

  „V tu chvíli sem tě miloval k zbláznění a nedokázal bych tě nechat jít. Byl jsem sobecký, proto jsem tě proměnil“ vysvětlil mu.

  „A teď mě nemiluješ k zbláznění, když už sem stejný jako ty?“ zeptal se ho naoko smutně Darren.

  „Blázínku“ usmál se a políbil ho.

  „Strašně moc tě miluju a nikdy tě milovat nepřestanu“ do odpověděl mu. Darren se na něj zářivě usmál, jak to uměl jen on.

  Darren přitlačil Angela na gauč a posadil se obkročmo na jeho klín. Uvěznil Angelovi rty ve svých a Angela ani na okamžik nenapadlo protestovat. Darren pohnul svou pánví a Angel zasténal.

  „Ty nenasyto“ zasmál se Angela a v okamžiku Darrena vynesl do jejich ložnice, kde ho hodil do postele. Darren si Angela přitáhl k sobě a dravě ho políbil.

  „Tebe se nikdy nenasytím“ zašeptal mu Darren do ucha, ale dál už mluvit nedokázal. Oba propadli do víru rozkoše.

 

 


Konec

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

=o)

(Eclair (www.eclairsstories.estranky.cz), 25. 2. 2010 21:33)

moc pěkné

No jéje!!

(Haku, 18. 11. 2009 20:22)

Teda,to bolo fakt na chlp,uz som sa bala ze to nestihne. Pekné,(citam,citam a v ociach hviezdicky)pa

...............

(Akyra, 3. 7. 2009 13:46)

náááááááááááádhera fakt poveddené dem:)

hohoho!

(Lex-san, 1. 7. 2009 21:51)

Tak teda smekám. Pěkné. Mám rád upíří tématiku a tohle se ti teda povedlo. !!!

:-)

(Davida666, 30. 6. 2009 21:44)

Moc pěkné